středa 29. října 2014

RAW datlový dezert s avokádovým krémem a banánem

Nestravuju se RAW. Nejsem vegetarián ani vitarián. Jen mám ráda skutečně dobré jídlo. A tento sladký, ale velmi zdravý dezert je dobrý. Dokonce moc dobrý. Až tak, že záhadně mizí z lednice a Dan si ho ráno nezapomíná brát do krabičky s sebou do práce. A to už je co říct.

Když je to RAW dezert, je jasné, že bude nepečený. Trouba tudíž není potřeba. Naprosto nezbytný je ale mixér, bez něj se nepohnete. S tím nutno počítat.



Co budeme potřebovat:

  • 1,5 hrnku datlí
  • 1,5 hrnku mandlí
  • 2 zralá avokáda
  • 1-2 banány (záleží na velikosti formy, mě to vyšlo na 1,5 banánu)
  • 2 lžičky kokosového oleje
  • agávový sirup
  • 2 lžíce kakaa (nebo pro 100% RAW prášek z nepražených kakaových bobů)
  • kokos na posypání (není nezbytně nutný)



Postup:
1. Na cca dvě hodiny si do vody naložíme mandle, lépe se pak s nimi pracuje.

2. Nasáklé mandle rozmixujeme s vypeckovanými datlemi, až vznikne polomokrá-polosuchá směs. Vypadá jako drobný štěrk, ale je poměrně lepivá.


3. Tuto směs nasypeme do dortové formy a prsty hodně umačkáme. Musí se opravdu hodně napěchovat - tvoří pak základ dezertu, a tak nechceme, aby se sypala.


4. Zralá avokáda bez slupky a pecky vložíme do mixéru, přidáme kakao, podle chuti avokádový sirup a kokosový olej a umixujeme v hladký krém. Avokádo musí být skutečně zralé - poznáte podle toho, že plod je na omak měkký a po rozříznutí se snadno oddělí slupka od vnitřku i za pomoci lžičky.


5. Banán nakrájený na kolečka poklademe na "těsto" a rovnoměrně na něj natřeme krém.


6. Vršek dezertu můžeme posypat kokosem, semínky či třeba kousky ovoce. Vše dáme aspoň na hodinku vychladit do lednice a můžeme podávat.


Zaručuju, že tahle mňamka bude chutnat i odpůrcům zdravé stravy. Však to mám vyzkoušeno na vlastním chlapovi :-) A zmizí to tak rychle, že se až budete divit.






Takže dobrou chuť!

Lucie

neděle 5. října 2014

Podzimní krémová polévka z pečené dýně

Dýňová polévka, vrchol podzimní gastronomie. Nebo minimálně pro mě. Miluju ji. Dávám si ji v každé restauraci, kde ji zrovna mají. U vývěsních tabulí s tímto nápisem začínám automaticky slinit. Pavlov by ze mě měl radost.

Logicky nemohlo trvat dlouho a přijít musela i do mé kuchyně. Dýně, kterou mi Daniel přivezl od babičky ze Strmilova, tak měla osud spočítaný. 



(Dobře, ještě jsem zvažovala dýňové muffiny, případně čokoládové muffiny s dýňovým krémem. Na ty padne hned ta další dýně. Nebo ta po ní, pokud mi do té doby dojde ten obří hrnec dýňové polévky...)

Po poradě s kolegyněmi jsem se rozhodla pro polévku z pečené dýně. A dobře jsem udělala. Je skvělá.



Co budeme potřebovat:

  • jednu střední dýni hokkaidó nebo máslovou (ta moje měla celá v kuse cca 1,2kg, po vydlabání a oloupání pak 840g)
  • tři menší brambory
  • velkou cibuli
  • tři stroužky česneku
  • 1l zeleninového nebo kuřecího vývaru
  • 150ml smetany
  • sůl
  • pepř
  • muškátový oříšek
  • na ozdobu - dýňová semínka, parmezán, konopný či dýňový olej, kousek pečené dýně, zakysanou či sladkou smetanu
Postup:
1. Dýni vydlabeme, oloupeme a nakrájíme na větší kousky. 


2. Na podobnou velikost nakrájíme i brambory a cibuli rozdělíme na osminové měsíčky.

3. Nakrájenou dýni, brambory, cibuli a oloupané stroužky česneku vložíme do pekáče s pečícím papírem. Dobře osolíme, opepříme a pokapeme olivovým olejem. Vše vložíme přibližně na 30 minut do trouby.


4. Jakmile je dýně měkká, přendáme vše do hrnce a zalijeme vývarem. Krátce povaříme.


5. Přidáme smetanu (já dala 33%, ale může být i 12%) a vše dohladka rozmixujeme ručním mixérem.


6. Dochutíme muškátovým oříškem a případně i další solí a pepřem.

7. Na pánvičce si na sucho, nebo s kapkou olivového oleje opražíme dýňová semínka. Jimi pak hotovou polévku před podávání posypeme. 


8. Na vrch můžeme kromě semínek přidat cokoli podle chuti - zakápnout dýňovým nebo konopným olejem, posypat parmezánem, přidat lžíci kysané smetany či kokosového mléka. Chutím se meze nekladou.

Dobrou chuť!

Lucie

čtvrtek 18. září 2014

Óchací dortík, ze kterého si každý sedne na zadek (aneb Bezlepkový čokoládový dort s tekutou pěnou)

Že jsem dortíková, všichni víme. Že největší slabost mám pro ty čokoládové, to je také poměrně známá věc. Takže když jsem tenhle recept našla Na Kopečku (o tomto blogu jsem se rozbásnila už ZDE), bylo vymalováno. K nejbližší příležitosti jsem ho prostě musela udělat (rozuměj - tu příležitost jsem si vymyslela, jen abych ten dortík mohla upéct).



Od té doby jsem ho dělala už několikrát a pokaždé s ním sklízím kopec lichotek - od drahého, od návštěv, od ségry, prostě úplně od všech. Takže logicky jsem se o něj s vámi musela podělit.

Je vlastně super jednoduchý, nenáročný, naprosto čokoládový a výsledek je tak absolutně božský, že nad ním každý óchá. Proto tedy "óchací dortík". A navíc je bezmoučný, takže vhodný i pro celiaky. Bonus navíc!

Co budeme potřebovat:
  • 1 máslo (250g másla)
  • 2 hořké čokolády ( celkem 200g, ale chce to kvalitní, žádné náhražky)
  • 200g cukru
  • 6 vajec


    Postup:
      1. Máslo, cukr a nalámanou čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a pořádně promícháme.



        2. Zvlášť si vyšleháme žloutky a následně i bílky, až vznikne tuhý sníh.



          3. Smícháme žloutkovou pěnu a sníh a ještě chvilku šleháme. 

            4. Následně vmícháme i rozpuštěnou čokoládovou směs. Zkoušela jsem to velmi opatrně ("překlápěním" vajec s čokoládou) a i značně neopatrně (jednoduše jsem čokoládu přilívala a dál šlehala). Přijde mi, že oba výsledky jsou stejné.

              5. Dortovou formu vymažeme máslem a vysypeme krystalovým cukrem.



                6. Přibližně 2/3 až 3/4 "těsta" nalijeme do dortové formy a dáme péct na 180°C cca na 25 minut. Těsto hlídáme - musí udělat poměrně vysoký kopeček.



                  7. Jakmile kopeček vyběhne, vyndáme z trouby a necháme vystydnout. Po chvíli se vypouklina propadne a vytvoří kráter. A to přesně potřebujeme.




                    8. Zbylé "těsto" (ona je to spíše čokoládová pěna) nalijeme na korpus a dáme ztuhnout do lednice.


                    Garantuju vám, že po tomhle dortíku se budete olizovat až za ušima. Jednoduše nemá chybu. Až teda na to, že je to kalorická bomba. Co už. Chce to pak natáhnout běžecké boty a a trochu to vyběhat, ať z toho člověk nemá výčitky. A nebo ještě líp - prostě výčitky nemít. Život se musí užívat plnými doušky a tato dobrota k tomu jednoznačně přispívá :-)




                    Dobrou chuť

                    Lucie

                    středa 10. září 2014

                    Pravé italské tiramisu

                    Co bych to byla za dortíkomilku, kdybych si nedělala vlastní tiramisu? Jednoduše bych neexistovala. A o to zoufalejší bych byla, kdybych to tiramisu nedělala pořádně, ale šidila ingredience. (Třeba pomazánkovým máslem, že...Bleh!) Takže ne, u nás se tahle italská lahoda dělá pěkně z mascarpone a amareta. 


                    Receptů jsem prolezla hodně, dá se jich najít s drobnými obměnami spousta. Porovnávala jsem je, vzájemně vylučovala, až skončila u následující klasiky. Jen s upraveným množstvím cukru (a i tak je to sladké až až). A musím říct, že je prostě skvělá - výrazná, ale zároveň lahodná, nadýchaná a báječně vláčná. Prostě absolutní pohlazení k nedělní kávičce na balkóně...

                    Btw., slovo dortíkokomilka nejspíš neexistuje, že? Ale jak jinak to nazvat jedním slovem, když jednoduše miluju dortíky? Nic naplat, jsem dortíkomilka...


                    Co budeme potřebovat:
                    • 500g smetanového krému Mascarpone (já kupuju v Lidlu, v akci se tam dá sehnat za dobrou cenu)
                    • 200g dlouhých piškotů (jedno velké balení)
                    • 4 vajíčka
                    • 50g cukru (půl hrnečku)
                    • 1 šálek silné kávy (cca 150-200ml)
                    • 4-6cl likéru Amaretto (dá se nahradit i kávovým Kahlua, nebo při nejhorším rumem, ale tiramisu je pak ochuzené o jednu z chutí)
                    • hořké kakao na posypání
                    Postup:
                    1. Uvaříme šálek kávy, vmícháme do ní lžíci cukru, přelijeme do hlubokého talíře a necháme vychladnout. Já použila kávovar Dolce Gusto, ale lze udělat i silnou instantní kávu.

                    2. Oddělíme si žloutky od bílků. Nejprve vyšleháme žloutky se zbylým cukrem, následně zvlášť vyšleháme i bílky, aby vznikl tuhý sníh.


                    3. Do žloutků vmícháme Mascarpone a asi tak lžíci likéru Amaretta. Můžeme použít i elektrický šlehač, jde to mnohem lépe a rychleji.

                    4. Do žloutků s Mascarpone opatrně vmícháme i sníh. Zde se musí postupovat opatrně a jemně, aby sníh nespadl.

                    5. Do vychladlé kávy (nemusí být úplně studená) přidáme cca panáka Amaretta a připravíme si dlouhé piškoty.


                    6. Piškoty vždy jen velmi krátce namočíme z obou stran do kávy a klademe je na dno misky či jiné nádoby, kam tiramisu navršíme. Pokud piškoty v kávě necháte moc dlouho, budou hrozně rozbředlé a káva vám nevystačí na druhou vrstvu piškotů. Skutečně stačí jen ponořit, z druhé strany a hned ven. I když se zdá, že nic nenasákly, není to pravda a množství úplně stačí.


                    7. Jakmile máme vyplněné dno, natřeme na piškoty krém a uhladíme.

                    8. Celý proces opakujeme ještě jednou - celkem pak tedy máme vrstvy PIŠKOTY-KRÉM-PIŠKOTY-KRÉM. Končit se musí krémem. Pokud zbude, nevadí - udělejte si mini tiramisu ještě vedle do mističky.


                    9. Vršek můžete "pokreslit" vidličkou. Nemusí to ale jít, když je krém tekutější (nebyl tak tuhý sníh). To ale nevadí, v lednici to ztuhne tak akorát. Hustě posypeme kakaem - krém by neměl být vidět.



                    10. Dáme do lednice aspoň na 6 hodin (ideálně přes noc) a držíme se, abychom se do toho nepustili už dřív...


                    Podáváme s dobrou kávou a ideálně i oblíbenou knihou... (aneb ingredience vyšly i na speciální malou porci jen pro mě :-) )

                    TIP: Pokud vám piškoty nevychází, klidně si je naporcujte podle potřeby. Jakmile se namočí (stále opakuji, že stačí jen na chviličku), jdou dobře krájet a příliš nedrobí. Lze je tedy například rozkrojit na půl a vycpat "mezery".


                    Dobrou chuť.

                    Lucie

                    pátek 13. června 2014

                    Nivová pomazánka na jednohubky i k večeři

                    Normálně nejsem moc pomazánková, nebaví mě se s nimi patlat. Tato je ale super jednoduchá a nenáročná na ingredience. Navíc je takzvaně "žravá", tedy než s ní stačíte namazat všechna kolečka rohlíku či veky, je fuč. 

                    V podstatě je skoro zbytečné si na hotové jednohubky vytahovat talíř. Na Velikonoce jsem ji dělala na chatě pro přátele a namazané kousky mi odebírali rovnou z ruky asi tak pikosekundu po nanesení pomazánky. A ještě se o to skoro prali...

                    Takže pokud chcete zazářit s jednoduchou (ale excelentní pomazánkou), vřele doporučuju tuto nivovou.



                    Co budeme potřebovat:
                    • 1 pomazánkové máslo
                    • cca 100g nivy
                    • 1/2 menšího pórku
                    • hrst vlašských ořechů (lze nahradit mandlemi)

                    Postup:
                    1. Pórek nakrájíme na malá kolečka, lepší je si ho ale překrojit ještě na půl (tedy pak krájet půlkolečka). Není ho potřeba moc - uvidíte podle konzistence pomazánky (když je moc pórku, nedá se pořádně namazat).

                    2. Ořechy nadrobno pokrájíme.

                    3. Pomazánkové máslo vyškrábeme do misky, přidáme pórek a nadrobno nadrolíme nivu.


                    4. Vše dobře promícháme, není potřeba přidávat sůl ani pepř, a namažeme na pečivo.

                    5. Pokud chceme, aby na nás taky zbylo, rovnou si dáme stranou, případně ihned sníme ;-)

                    Jak normálně rohlíky moc nemusím, s touhle pomazánkou je mám nejradši. Prostě nakrájet na kolečka a udělat jednohubky třeba pro návštěvu. Ale je skvělá i jen tak na chleba na hlad k večeři :-)

                    Dobrou chuť.

                    Lucie

                    pondělí 9. června 2014

                    Domácí lučina, jak ji dělá má babička

                    Když nám babi do telefonu nadšeně líčila, že má skvělý recept na domácí lučinu, ťukaly jsme si s mamkou na čelo. Proč si proboha vyrábět lučinu? Ta z obchodu je přece dobrá. Navíc se to určitě finančně nevyplatí. 

                    A pak nám ji babička dovezla ochutnat...

                    My s mamkou se chopily lžiček a začaly ji bagrovat jen tak, bez pečiva. Takže asi tak: je to skvělá věc, můžete si to jakkoli ochutit a vážně byste to měli zkusit...


                    Co budeme potřebovat:
                    • 2x 400ml nízkotučného bílého jogurtu - ale nesmí být zas úplně bez tuku, ideální jsou tak 3-4% (prostě dva velké bílé jogurty)
                    • smetana ke šlehání
                    • sůl
                    • pažitka, jarní cibulka - cokoli na ochucení (nemusí ale být)
                    • hrnec a řídké plátno na procedění

                    Postup: (tak, jak mi ho dala babička)
                    1. Ingredience dobře promíchat a přecedit přes sepraný - ne moc hustý hadřík / já mám starou sepranou utěrku.

                    2. Tu dám na hrnec, převážu tak, aby se na ní vešel obsah hmoty / já používám cedník, který vystelu utěrkou.

                    3. Nechat překapávat 24 hodin. Stačí méně, když v podvečer  "založím", tak druhý den dopoledne hotovo.

                    4. Je to mňamka, na chleba či na houstičky - posypat třeba šnytlíkem !!

                    Znáte pojem šnytlík? U nás na severu se používá naprosto běžně. Když jsem ale po Danielovi chtěla koupit šnytlík v květináči v obchodě, koukal na mě jak tele na nová vrata... A než mě docvakl název "pažitka", čelili jsme jazykové bariéře.

                    TIP: Doporučuju okraje utěrky zagumičkovat kolem pokličky. Přeci jen ten hadřík je pak nasáklý odkapávající syrovátkou a pokud jí nechcete mít plnou lednici, je lepší se tomu vyhnout.



                    TIP2: V hrnci vám pak zbude syrovátka. Někdo ji pije, někdo používá na pečení chleba. Není to nic nezávadného, udělat s ní proto můžete cokoli...

                    Na jaká další netypická označení potravin narážíte?

                    Dobrou chuť!


                    Lucie

                    neděle 8. června 2014

                    Upgradeované zelené smoothies, aneb co všechno se dá do mixéru naházet...

                    Minule jsme si ukázali, jak na základní zelené smoothies. No a dnes tu pro vás mám pokračování a příklad toho, jak se dá vylepšit a pokaždé dosáhnout jiné chuti. Je to naprosto jednoduché - prostě k banánu a baby špenátu přidáte cokoli (tedy téměř cokoli), co zrovna máte doma...

                    Burákové máslo, koření, další ovoce, kakao, vanilku... Fantazii (a chutím) se prostě meze nekladou a když už si i můj drahý pochutnal a prohlásil, že mu to vážně chutná, tak je asi co říct :-)




                    Co budeme potřebovat:

                    • banán
                    • hrst baby špenátu
                    • mléko nebo vodu
                    • cokoli na dochucení, v mém případě to bylo:
                      • kakao
                      • burákové máslo
                      • polníček
                      • skořice (cca půl lžičky)
                      • zázvor (cca půl lžičky)
                      • panela na doslazení (ale nemusí být)

                    Postup:
                    Vše naházíme do mixéru, doplníme mlékem nebo vodou, rozmixujeme, konzumujeme. Jednoduché jako facka, chutná to ale fantasticky!


                    Jak říkám, do mixéru se dá naházet prakticky cokoli - klidně i mrkev, já pravidelně dávám muškátový oříšek nebo kardamon, pak samozřejmě jakékoli ovoce (mám ráda mango společně s nektarinkou a hruškou), nebo matcha tea. A jak normálně nesnáším mražené jahody, tak ve smoothies jsou super (dokonce lepší než čerstvé).

                    Takže hlavně se nebát a experimentovat. Já se držím hesla: "Když tam dávám samé dobré věci, tak to přece musí být dobré!" Jistě, Pejsek s Kočičkou se k dortu postavili stejně, to byl ale trochu jiný případ, buřty vám tam neradím dávat ;-)

                    Dobrou chuť!

                    Lucie