Óchací dortík, ze kterého si každý sedne na zadek (aneb Bezlepkový čokoládový dort s tekutou pěnou)

Že jsem dortíková, všichni víme. Že největší slabost mám pro ty čokoládové, to je také poměrně známá věc. Takže když jsem tenhle recept našla Na Kopečku (o tomto blogu jsem se rozbásnila už ZDE), bylo vymalováno. K nejbližší příležitosti jsem ho prostě musela udělat (rozuměj - tu příležitost jsem si vymyslela, jen abych ten dortík mohla upéct).

Od té doby jsem ho dělala už několikrát a pokaždé s ním sklízím kopec lichotek - od drahého, od návštěv, od ségry, prostě úplně od všech. Takže logicky jsem se o něj s vámi musela podělit.

Je vlastně super jednoduchý, nenáročný, naprosto čokoládový a výsledek je tak absolutně božský, že nad ním každý óchá. Proto tedy "óchací dortík". A navíc je bezmoučný, takže vhodný i pro celiaky. Bonus navíc!

Co budeme potřebovat:

• 1 máslo (250g másla)
• 2 hořké čokolády ( celkem 200g, ale chce to kvalitní, žádné náhražky)
• 200g cukru
• 6 vajec

Postup:

1. Máslo, cukr a nalámanou čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a pořádně promícháme.

2. Zvlášť si vyšleháme žloutky a následně i bílky, až vznikne tuhý sníh.

3. Smícháme žloutkovou pěnu a sníh a ještě chvilku šleháme. 

4. Následně vmícháme i rozpuštěnou čokoládovou směs. Zkoušela jsem to velmi opatrně ("překlápěním" vajec s čokoládou) a i značně neopatrně (jednoduše jsem čokoládu přilívala a dál šlehala). Přijde mi, že oba výsledky jsou stejné.

5. Dortovou formu vymažeme máslem a vysypeme krystalovým cukrem.

6. Přibližně 2/3 až 3/4 "těsta" nalijeme do dortové formy a dáme péct na 180°C cca na 25 minut. Těsto hlídáme - musí udělat poměrně vysoký kopeček.

7. Jakmile kopeček vyběhne, vyndáme z trouby a necháme vystydnout. Po chvíli se vypouklina propadne a vytvoří kráter. A to přesně potřebujeme.

8. Zbylé "těsto" (ona je to spíše čokoládová pěna) nalijeme na korpus a dáme ztuhnout do lednice.

Garantuju vám, že po tomhle dortíku se budete olizovat až za ušima. Jednoduše nemá chybu. Až teda na to, že je to kalorická bomba. Co už. Chce to pak natáhnout běžecké boty a a trochu to vyběhat, ať z toho člověk nemá výčitky. A nebo ještě líp - prostě výčitky nemít. Život se musí užívat plnými doušky a tato dobrota k tomu jednoznačně přispívá :-)

Dobrou chuť

Lucie