#luciethemuffin, aneb Instagram vládne světu

Ano, jsem i na instagramu. Není tam účet pouze blogový, ale můj, tedy #luciekoli. Pokud chcete sledovat jen blogové fotky, momentky z vaření, gastropožitkářství, hledejte hashtag #luciethemuffin. 

Těším se na viděnou!

Domácí chléb v troubě bez živeného kvásku

Co si budeme povídat, domácí chleba je vždycky tak dobrý, jak si ho uděláte. Žádná nafouknutá hmota, ošizené ingredience, nekvalitní přísady. Přesně víte, co jíte, a o to víc chutná.

Pokud máte pekárnu, je to skoro bez práce. Pokud ji ale nemáte, dá se vystačit i s obyčejnou troubou a trpělivostí. Tenhle chleba totiž kyne tři hodiny. Než si na něm pochutnáte, zabere to půl odpoledne. Pak ho ale "sprásknete" půl bochníku, ani nemrknete.

Zrovna jako můj drahý. To jsem takhle večer dopekla chleba a šla spát. Ve tři ráno se probudím, postel vedle mě prázdná a Dan sedí v kuchyni u stolu a pracuje. Na tom by nebylo nic divného, kdyby půl bochníku nebylo pryč. Prý si ale ukrojil jen kousek. Malinký. Jenom sedmkrát za sebou... :-)

Co budeme potřebovat:

• 2 hrnky hladké mouky 
• 1 hrnek žitné mouky
• 2 lžičky soli
• 2 lžičky kmínu
• 1/2 kostky droždí
• hrst semínek dýňová, slunečnicová, sazamová, lněná atd.)
• hrst vloček
• koření dle chuti.

Postup:
1. Do mísy nasypeme hladkou a žitnou mouku, sůl, kmín, semínka, vločky a případně cca lžičku až dvě koření dle chuti. Já dávám bazalku (protože ji prostě miluju), ale určitě jde dát i sušená pažitka, oregáno, záleží na vaší chuti. Promícháme.

2. Droždí rozkvedláma v hrnku a půl vlažné vody a smícháme se suchou směsí. Je to taková ne moc vzhledná tužší kaše. Toho se nebojte. Těsto zakryjeme utěrkou a necháme vykynout. 

3. Po dvou hodinách těsto přemícháme a necháme ještě asi hodinu ještě kynout.

4. Do trouby vložíme pečící nádobu (skleněný pekáč s víkem, litinovou mísu, keramickou mísu nejlépe s víkem) a rozpálíme ji na 250 stupňů. Pečící nádobu necháme v troubě čtvrt hodiny rozpálit.

5. Po čtvrt hodině horkou nádobu vyjmeme a těsto do ní vyklopíme. V žádném případě nevymazávat. Kdo má rád moučnější chleba, může dno nádoby posypat moukou. Zakryjeme víkem (pokud nemáte stačí i alobal) a pečeme 30 - 40 minut při 250 stupních. 

6. Po 30 - 40 minutách  nádobu odkryjeme a dopečeme ještě 15 minut při 220 stupních.

A to je celé kouzlo. Chléb je skutečně velmi chutný a zabalený v utěrce vydrží skoro týden stále poživatelný.

Máte nějaký osvědčený recept na chleba v troubě?

Dobrou chuť!

Lucie

Dýňové muffiny s vůní hřebíčku

Jak už jsem psala u krémové polévky z pečené dýně, podzim mám prostě spojený s dýňovými specialitami (ano, i když už jsou skoro Vánoce, pořád to je i podzim). No a mezi ně patří i dýňové muffiny. Tyto navíc chutnají a voní po špetce hřebíčku a skořice, takže jsou skutečně báječné. Dýňové pyré je dělá vláčnými, koření pikantními a mají originální barvu.

A když už i můj drahý prohlásil: "Bál jsem se, že budou chutnat po zelenině, ale chutnají po čokoládě. To je super!", je to opravdu velká pochvala :-)

Dnes to bude trochu bez fotek... Přiznám se na rovinu, že jsem pekla v deset večer a už se mi nechtělo fotit každý krok postupu. Takže jen část...

Co budeme potřebovat:

• 300 g dýně (= půl hrnku pyré)
• 200 g hladké mouky (= 1,25 hrnku)
• 150g cukru (=0,5 hrnku)
• 100 g změklého másla nebo Hery
• 1 velké vejce
• 50-150 ml mléka
• 1 prášek do pečiva
• 5 ks hřebíčku
• lžička skořice
• špetka muškátového oříšku

Postup:

1. Nejprve si připravíme dýňové pyré. Je velmi jednoduché - dýni pokrájíme na stejně velké kostičky, vložíme na pečící papír a dáme na 250°C péct na cca 15 minut do trouby. Měkkou dýni přendáme do misky, přidáme trošku mléka pro jednodušší práci (není nutné) a tyčovým mixérem rozmixujeme dohladka.

2. Vajíčko společně s cukrem vyšleháme do pěny. Přidáme změklé máslo a koření a opět zašleháme. 

3. Jakmile bude směs hladká, přidáme dýňové pyré a dobře promícháme.

4. Následně vmícháme mouku, prášek do pečiva a koření. Hřebíček se musí rozdrtit buď v hmoždíři, nebo nebo třeba válečkem na těsto na prkénku (můj způsob...) Dle potřeby přidáme mléko. Já přilívám tak, aby šlo těsto promíchávat, zase ale nesmí být moc řídké. Ideální je hustší lepivý stav.

5. Pak už jen plníme papírové košíčky do dvou třetin. Můžeme je ozdobit dýňovými semínky, čokoládou, nebo nechat jen tak.

6. Pečeme na 200°C cca 20-25 minu. U těchto muffinů nefunguje trik se špejlí, protože kvůli dýni je těsto pořád trochu lepivé. Ideální je proto řídit se podle barvy a "vyběhnutí".

7. Pozor na "záhadné" mizení muffinů rovnou z pekáče. Ačkoli jsou žhavé, ztrácejí se až zázračnou rychlostí. A to nemluvím ani o talířku, na kterém se je pokusíte vyfotit... ;-)

Dobrou chuť!

Lucie

Pstruh pečený na másle a bylinkách

Miluju ryby, tedy kromě kapra. Obzvlášť ty, co dělá moje maminka. Ke kaprům mám od dětství odpor. Tehdy jsem si ho dala na másle v hospodě pod Kopaninou a byl tak hnusný, že mi ta zkušenost stačila na dalších několik let, jestli ne až do konce života...

Ovšem takový pstruh, to je jiná. To je dobré masíčko - jemné, lahodné, nesmrdí rybinou. A jednoduché na přípravu. Takže nám logicky putoval na stůl při nedělním obědě. 
  

(Ještě lepší než pstruh je ryba Svatého Petra, na té jsem byla v Borgo Agnese v Brně. Kdo si chcete zajít na skutečně špičkovou večeři, a to nejen rybí, vřele doporučuji. Tam vedle nešlápnete, připravit se ale musíte na poněkud vyšší ceny. Vyvažuje je však kvalita.)

Co budeme potřebovat:

• pstruha
• olivový olej
• máslo
• snítku čerstvého rozmarýnu (ale lze použít i sušený, já čerstvý zrovna taky neměla)
• koření na ryby
• sůl, pepř

Postup:
1. Vykuchaného pstruha omyjeme, osušíme a vložíme do pekáče. Polijeme ho olivovým olejem, který na něj dobře rozetřeme, a z obou stran rybu osolíme a opepříme.

2. Do pstruha vložíme nakrájené máslo a snítku rozmarýnu. Pokud nemáme čerstvý, nasypeme tam sušený.

3. Rybu ještě z obou stran posypeme kořením na ryby a pokud máme mřížku na pečení, zavřeme ji do ní. Pokud ne, můžeme pstruha péct klidně i v klasickém pekáči či zapékací míse bez víka. Pak je ho potřeba podlít máslem s trochou olivového oleje, aby se nepřepalovalo.

4. Pečeme na 200°C přibližně půl hodiny - dozlatova. Na posledních cca 10 minut na rybu ještě dáme hoblinky másla, je pak lahodnější.

5. Podáváme s čímkoli, co máme rádi - brambory, šafránové rizoto, jen tak s chlebem...

Dobrou chuť!

Lucie

RAW datlový dezert s avokádovým krémem a banánem

Nestravuju se RAW. Nejsem vegetarián ani vitarián. Jen mám ráda skutečně dobré jídlo. A tento sladký, ale velmi zdravý dezert je dobrý. Dokonce moc dobrý. Až tak, že záhadně mizí z lednice a Dan si ho ráno nezapomíná brát do krabičky s sebou do práce. A to už je co říct.

Když je to RAW dezert, je jasné, že bude nepečený. Trouba tudíž není potřeba. Naprosto nezbytný je ale mixér, bez něj se nepohnete. S tím nutno počítat.

Co budeme potřebovat:

• 1,5 hrnku datlí
• 1,5 hrnku mandlí
• 2 zralá avokáda
• 1-2 banány (záleží na velikosti formy, mě to vyšlo na 1,5 banánu)
• 2 lžičky kokosového oleje
• agávový sirup
• 2 lžíce kakaa (nebo pro 100% RAW prášek z nepražených kakaových bobů)
• kokos na posypání (není nezbytně nutný)

Postup:
1. Na cca dvě hodiny si do vody naložíme mandle, lépe se pak s nimi pracuje.

2. Nasáklé mandle rozmixujeme s vypeckovanými datlemi, až vznikne polomokrá-polosuchá směs. Vypadá jako drobný štěrk, ale je poměrně lepivá.

3. Tuto směs nasypeme do dortové formy a prsty hodně umačkáme. Musí se opravdu hodně napěchovat - tvoří pak základ dezertu, a tak nechceme, aby se sypala.

4. Zralá avokáda bez slupky a pecky vložíme do mixéru, přidáme kakao, podle chuti avokádový sirup a kokosový olej a umixujeme v hladký krém. Avokádo musí být skutečně zralé - poznáte podle toho, že plod je na omak měkký a po rozříznutí se snadno oddělí slupka od vnitřku i za pomoci lžičky.

5. Banán nakrájený na kolečka poklademe na "těsto" a rovnoměrně na něj natřeme krém.

6. Vršek dezertu můžeme posypat kokosem, semínky či třeba kousky ovoce. Vše dáme aspoň na hodinku vychladit do lednice a můžeme podávat.

Zaručuju, že tahle mňamka bude chutnat i odpůrcům zdravé stravy. Však to mám vyzkoušeno na vlastním chlapovi :-) A zmizí to tak rychle, že se až budete divit.

Takže dobrou chuť!

Lucie

Podzimní krémová polévka z pečené dýně

Dýňová polévka, vrchol podzimní gastronomie. Nebo minimálně pro mě. Miluju ji. Dávám si ji v každé restauraci, kde ji zrovna mají. U vývěsních tabulí s tímto nápisem začínám automaticky slinit. Pavlov by ze mě měl radost.

Logicky nemohlo trvat dlouho a přijít musela i do mé kuchyně. Dýně, kterou mi Daniel přivezl od babičky ze Strmilova, tak měla osud spočítaný. 

(Dobře, ještě jsem zvažovala dýňové muffiny, případně čokoládové muffiny s dýňovým krémem. Na ty padne hned ta další dýně. Nebo ta po ní, pokud mi do té doby dojde ten obří hrnec dýňové polévky...)

Po poradě s kolegyněmi jsem se rozhodla pro polévku z pečené dýně. A dobře jsem udělala. Je skvělá.

Co budeme potřebovat:

• jednu střední dýni hokkaidó nebo máslovou (ta moje měla celá v kuse cca 1,2kg, po vydlabání a oloupání pak 840g)
• tři menší brambory
• velkou cibuli
• tři stroužky česneku
• 1l zeleninového nebo kuřecího vývaru
• 150ml smetany
• sůl
• pepř
• muškátový oříšek
• na ozdobu - dýňová semínka, parmezán, konopný či dýňový olej, kousek pečené dýně, zakysanou či sladkou smetanu

Postup:

1. Dýni vydlabeme, oloupeme a nakrájíme na větší kousky. 

2. Na podobnou velikost nakrájíme i brambory a cibuli rozdělíme na osminové měsíčky.

3. Nakrájenou dýni, brambory, cibuli a oloupané stroužky česneku vložíme do pekáče s pečícím papírem. Dobře osolíme, opepříme a pokapeme olivovým olejem. Vše vložíme přibližně na 30 minut do trouby.

4. Jakmile je dýně měkká, přendáme vše do hrnce a zalijeme vývarem. Krátce povaříme.

5. Přidáme smetanu (já dala 33%, ale může být i 12%) a vše dohladka rozmixujeme ručním mixérem.

6. Dochutíme muškátovým oříškem a případně i další solí a pepřem.

7. Na pánvičce si na sucho, nebo s kapkou olivového oleje opražíme dýňová semínka. Jimi pak hotovou polévku před podávání posypeme. 

8. Na vrch můžeme kromě semínek přidat cokoli podle chuti - zakápnout dýňovým nebo konopným olejem, posypat parmezánem, přidat lžíci kysané smetany či kokosového mléka. Chutím se meze nekladou.

Dobrou chuť!

Lucie

Óchací dortík, ze kterého si každý sedne na zadek (aneb Bezlepkový čokoládový dort s tekutou pěnou)

Že jsem dortíková, všichni víme. Že největší slabost mám pro ty čokoládové, to je také poměrně známá věc. Takže když jsem tenhle recept našla Na Kopečku (o tomto blogu jsem se rozbásnila už ZDE), bylo vymalováno. K nejbližší příležitosti jsem ho prostě musela udělat (rozuměj - tu příležitost jsem si vymyslela, jen abych ten dortík mohla upéct).

Od té doby jsem ho dělala už několikrát a pokaždé s ním sklízím kopec lichotek - od drahého, od návštěv, od ségry, prostě úplně od všech. Takže logicky jsem se o něj s vámi musela podělit.

Je vlastně super jednoduchý, nenáročný, naprosto čokoládový a výsledek je tak absolutně božský, že nad ním každý óchá. Proto tedy "óchací dortík". A navíc je bezmoučný, takže vhodný i pro celiaky. Bonus navíc!

Co budeme potřebovat:

• 1 máslo (250g másla)
• 2 hořké čokolády ( celkem 200g, ale chce to kvalitní, žádné náhražky)
• 200g cukru
• 6 vajec

Postup:

1. Máslo, cukr a nalámanou čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a pořádně promícháme.

2. Zvlášť si vyšleháme žloutky a následně i bílky, až vznikne tuhý sníh.

3. Smícháme žloutkovou pěnu a sníh a ještě chvilku šleháme. 

4. Následně vmícháme i rozpuštěnou čokoládovou směs. Zkoušela jsem to velmi opatrně ("překlápěním" vajec s čokoládou) a i značně neopatrně (jednoduše jsem čokoládu přilívala a dál šlehala). Přijde mi, že oba výsledky jsou stejné.

5. Dortovou formu vymažeme máslem a vysypeme krystalovým cukrem.

6. Přibližně 2/3 až 3/4 "těsta" nalijeme do dortové formy a dáme péct na 180°C cca na 25 minut. Těsto hlídáme - musí udělat poměrně vysoký kopeček.

7. Jakmile kopeček vyběhne, vyndáme z trouby a necháme vystydnout. Po chvíli se vypouklina propadne a vytvoří kráter. A to přesně potřebujeme.

8. Zbylé "těsto" (ona je to spíše čokoládová pěna) nalijeme na korpus a dáme ztuhnout do lednice.

Garantuju vám, že po tomhle dortíku se budete olizovat až za ušima. Jednoduše nemá chybu. Až teda na to, že je to kalorická bomba. Co už. Chce to pak natáhnout běžecké boty a a trochu to vyběhat, ať z toho člověk nemá výčitky. A nebo ještě líp - prostě výčitky nemít. Život se musí užívat plnými doušky a tato dobrota k tomu jednoznačně přispívá :-)

Dobrou chuť

Lucie