čtvrtek 18. září 2014

Óchací dortík, ze kterého si každý sedne na zadek (aneb Bezlepkový čokoládový dort s tekutou pěnou)

Že jsem dortíková, všichni víme. Že největší slabost mám pro ty čokoládové, to je také poměrně známá věc. Takže když jsem tenhle recept našla Na Kopečku (o tomto blogu jsem se rozbásnila už ZDE), bylo vymalováno. K nejbližší příležitosti jsem ho prostě musela udělat (rozuměj - tu příležitost jsem si vymyslela, jen abych ten dortík mohla upéct).



Od té doby jsem ho dělala už několikrát a pokaždé s ním sklízím kopec lichotek - od drahého, od návštěv, od ségry, prostě úplně od všech. Takže logicky jsem se o něj s vámi musela podělit.

Je vlastně super jednoduchý, nenáročný, naprosto čokoládový a výsledek je tak absolutně božský, že nad ním každý óchá. Proto tedy "óchací dortík". A navíc je bezmoučný, takže vhodný i pro celiaky. Bonus navíc!

Co budeme potřebovat:
  • 1 máslo (250g másla)
  • 2 hořké čokolády ( celkem 200g, ale chce to kvalitní, žádné náhražky)
  • 200g cukru
  • 6 vajec


    Postup:
      1. Máslo, cukr a nalámanou čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a pořádně promícháme.



        2. Zvlášť si vyšleháme žloutky a následně i bílky, až vznikne tuhý sníh.



          3. Smícháme žloutkovou pěnu a sníh a ještě chvilku šleháme. 

            4. Následně vmícháme i rozpuštěnou čokoládovou směs. Zkoušela jsem to velmi opatrně ("překlápěním" vajec s čokoládou) a i značně neopatrně (jednoduše jsem čokoládu přilívala a dál šlehala). Přijde mi, že oba výsledky jsou stejné.

              5. Dortovou formu vymažeme máslem a vysypeme krystalovým cukrem.



                6. Přibližně 2/3 až 3/4 "těsta" nalijeme do dortové formy a dáme péct na 180°C cca na 25 minut. Těsto hlídáme - musí udělat poměrně vysoký kopeček.



                  7. Jakmile kopeček vyběhne, vyndáme z trouby a necháme vystydnout. Po chvíli se vypouklina propadne a vytvoří kráter. A to přesně potřebujeme.




                    8. Zbylé "těsto" (ona je to spíše čokoládová pěna) nalijeme na korpus a dáme ztuhnout do lednice.


                    Garantuju vám, že po tomhle dortíku se budete olizovat až za ušima. Jednoduše nemá chybu. Až teda na to, že je to kalorická bomba. Co už. Chce to pak natáhnout běžecké boty a a trochu to vyběhat, ať z toho člověk nemá výčitky. A nebo ještě líp - prostě výčitky nemít. Život se musí užívat plnými doušky a tato dobrota k tomu jednoznačně přispívá :-)




                    Dobrou chuť

                    Lucie

                    středa 10. září 2014

                    Pravé italské tiramisu

                    Co bych to byla za dortíkomilku, kdybych si nedělala vlastní tiramisu? Jednoduše bych neexistovala. A o to zoufalejší bych byla, kdybych to tiramisu nedělala pořádně, ale šidila ingredience. (Třeba pomazánkovým máslem, že...Bleh!) Takže ne, u nás se tahle italská lahoda dělá pěkně z mascarpone a amareta. 


                    Receptů jsem prolezla hodně, dá se jich najít s drobnými obměnami spousta. Porovnávala jsem je, vzájemně vylučovala, až skončila u následující klasiky. Jen s upraveným množstvím cukru (a i tak je to sladké až až). A musím říct, že je prostě skvělá - výrazná, ale zároveň lahodná, nadýchaná a báječně vláčná. Prostě absolutní pohlazení k nedělní kávičce na balkóně...

                    Btw., slovo dortíkokomilka nejspíš neexistuje, že? Ale jak jinak to nazvat jedním slovem, když jednoduše miluju dortíky? Nic naplat, jsem dortíkomilka...


                    Co budeme potřebovat:
                    • 500g smetanového krému Mascarpone (já kupuju v Lidlu, v akci se tam dá sehnat za dobrou cenu)
                    • 200g dlouhých piškotů (jedno velké balení)
                    • 4 vajíčka
                    • 50g cukru (půl hrnečku)
                    • 1 šálek silné kávy (cca 150-200ml)
                    • 4-6cl likéru Amaretto (dá se nahradit i kávovým Kahlua, nebo při nejhorším rumem, ale tiramisu je pak ochuzené o jednu z chutí)
                    • hořké kakao na posypání
                    Postup:
                    1. Uvaříme šálek kávy, vmícháme do ní lžíci cukru, přelijeme do hlubokého talíře a necháme vychladnout. Já použila kávovar Dolce Gusto, ale lze udělat i silnou instantní kávu.

                    2. Oddělíme si žloutky od bílků. Nejprve vyšleháme žloutky se zbylým cukrem, následně zvlášť vyšleháme i bílky, aby vznikl tuhý sníh.


                    3. Do žloutků vmícháme Mascarpone a asi tak lžíci likéru Amaretta. Můžeme použít i elektrický šlehač, jde to mnohem lépe a rychleji.

                    4. Do žloutků s Mascarpone opatrně vmícháme i sníh. Zde se musí postupovat opatrně a jemně, aby sníh nespadl.

                    5. Do vychladlé kávy (nemusí být úplně studená) přidáme cca panáka Amaretta a připravíme si dlouhé piškoty.


                    6. Piškoty vždy jen velmi krátce namočíme z obou stran do kávy a klademe je na dno misky či jiné nádoby, kam tiramisu navršíme. Pokud piškoty v kávě necháte moc dlouho, budou hrozně rozbředlé a káva vám nevystačí na druhou vrstvu piškotů. Skutečně stačí jen ponořit, z druhé strany a hned ven. I když se zdá, že nic nenasákly, není to pravda a množství úplně stačí.


                    7. Jakmile máme vyplněné dno, natřeme na piškoty krém a uhladíme.

                    8. Celý proces opakujeme ještě jednou - celkem pak tedy máme vrstvy PIŠKOTY-KRÉM-PIŠKOTY-KRÉM. Končit se musí krémem. Pokud zbude, nevadí - udělejte si mini tiramisu ještě vedle do mističky.


                    9. Vršek můžete "pokreslit" vidličkou. Nemusí to ale jít, když je krém tekutější (nebyl tak tuhý sníh). To ale nevadí, v lednici to ztuhne tak akorát. Hustě posypeme kakaem - krém by neměl být vidět.



                    10. Dáme do lednice aspoň na 6 hodin (ideálně přes noc) a držíme se, abychom se do toho nepustili už dřív...


                    Podáváme s dobrou kávou a ideálně i oblíbenou knihou... (aneb ingredience vyšly i na speciální malou porci jen pro mě :-) )

                    TIP: Pokud vám piškoty nevychází, klidně si je naporcujte podle potřeby. Jakmile se namočí (stále opakuji, že stačí jen na chviličku), jdou dobře krájet a příliš nedrobí. Lze je tedy například rozkrojit na půl a vycpat "mezery".


                    Dobrou chuť.

                    Lucie

                    pátek 13. června 2014

                    Nivová pomazánka na jednohubky i k večeři

                    Normálně nejsem moc pomazánková, nebaví mě se s nimi patlat. Tato je ale super jednoduchá a nenáročná na ingredience. Navíc je takzvaně "žravá", tedy než s ní stačíte namazat všechna kolečka rohlíku či veky, je fuč. 

                    V podstatě je skoro zbytečné si na hotové jednohubky vytahovat talíř. Na Velikonoce jsem ji dělala na chatě pro přátele a namazané kousky mi odebírali rovnou z ruky asi tak pikosekundu po nanesení pomazánky. A ještě se o to skoro prali...

                    Takže pokud chcete zazářit s jednoduchou (ale excelentní pomazánkou), vřele doporučuju tuto nivovou.



                    Co budeme potřebovat:
                    • 1 pomazánkové máslo
                    • cca 100g nivy
                    • 1/2 menšího pórku
                    • hrst vlašských ořechů (lze nahradit mandlemi)

                    Postup:
                    1. Pórek nakrájíme na malá kolečka, lepší je si ho ale překrojit ještě na půl (tedy pak krájet půlkolečka). Není ho potřeba moc - uvidíte podle konzistence pomazánky (když je moc pórku, nedá se pořádně namazat).

                    2. Ořechy nadrobno pokrájíme.

                    3. Pomazánkové máslo vyškrábeme do misky, přidáme pórek a nadrobno nadrolíme nivu.


                    4. Vše dobře promícháme, není potřeba přidávat sůl ani pepř, a namažeme na pečivo.

                    5. Pokud chceme, aby na nás taky zbylo, rovnou si dáme stranou, případně ihned sníme ;-)

                    Jak normálně rohlíky moc nemusím, s touhle pomazánkou je mám nejradši. Prostě nakrájet na kolečka a udělat jednohubky třeba pro návštěvu. Ale je skvělá i jen tak na chleba na hlad k večeři :-)

                    Dobrou chuť.

                    Lucie

                    pondělí 9. června 2014

                    Domácí lučina, jak ji dělá má babička

                    Když nám babi do telefonu nadšeně líčila, že má skvělý recept na domácí lučinu, ťukaly jsme si s mamkou na čelo. Proč si proboha vyrábět lučinu? Ta z obchodu je přece dobrá. Navíc se to určitě finančně nevyplatí. 

                    A pak nám ji babička dovezla ochutnat...

                    My s mamkou se chopily lžiček a začaly ji bagrovat jen tak, bez pečiva. Takže asi tak: je to skvělá věc, můžete si to jakkoli ochutit a vážně byste to měli zkusit...


                    Co budeme potřebovat:
                    • 2x 400ml nízkotučného bílého jogurtu - ale nesmí být zas úplně bez tuku, ideální jsou tak 3-4% (prostě dva velké bílé jogurty)
                    • smetana ke šlehání
                    • sůl
                    • pažitka, jarní cibulka - cokoli na ochucení (nemusí ale být)
                    • hrnec a řídké plátno na procedění

                    Postup: (tak, jak mi ho dala babička)
                    1. Ingredience dobře promíchat a přecedit přes sepraný - ne moc hustý hadřík / já mám starou sepranou utěrku.

                    2. Tu dám na hrnec, převážu tak, aby se na ní vešel obsah hmoty / já používám cedník, který vystelu utěrkou.

                    3. Nechat překapávat 24 hodin. Stačí méně, když v podvečer  "založím", tak druhý den dopoledne hotovo.

                    4. Je to mňamka, na chleba či na houstičky - posypat třeba šnytlíkem !!

                    Znáte pojem šnytlík? U nás na severu se používá naprosto běžně. Když jsem ale po Danielovi chtěla koupit šnytlík v květináči v obchodě, koukal na mě jak tele na nová vrata... A než mě docvakl název "pažitka", čelili jsme jazykové bariéře.

                    TIP: Doporučuju okraje utěrky zagumičkovat kolem pokličky. Přeci jen ten hadřík je pak nasáklý odkapávající syrovátkou a pokud jí nechcete mít plnou lednici, je lepší se tomu vyhnout.



                    TIP2: V hrnci vám pak zbude syrovátka. Někdo ji pije, někdo používá na pečení chleba. Není to nic nezávadného, udělat s ní proto můžete cokoli...

                    Na jaká další netypická označení potravin narážíte?

                    Dobrou chuť!


                    Lucie

                    neděle 8. června 2014

                    Upgradeované zelené smoothies, aneb co všechno se dá do mixéru naházet...

                    Minule jsme si ukázali, jak na základní zelené smoothies. No a dnes tu pro vás mám pokračování a příklad toho, jak se dá vylepšit a pokaždé dosáhnout jiné chuti. Je to naprosto jednoduché - prostě k banánu a baby špenátu přidáte cokoli (tedy téměř cokoli), co zrovna máte doma...

                    Burákové máslo, koření, další ovoce, kakao, vanilku... Fantazii (a chutím) se prostě meze nekladou a když už si i můj drahý pochutnal a prohlásil, že mu to vážně chutná, tak je asi co říct :-)




                    Co budeme potřebovat:

                    • banán
                    • hrst baby špenátu
                    • mléko nebo vodu
                    • cokoli na dochucení, v mém případě to bylo:
                      • kakao
                      • burákové máslo
                      • polníček
                      • skořice (cca půl lžičky)
                      • zázvor (cca půl lžičky)
                      • panela na doslazení (ale nemusí být)

                    Postup:
                    Vše naházíme do mixéru, doplníme mlékem nebo vodou, rozmixujeme, konzumujeme. Jednoduché jako facka, chutná to ale fantasticky!


                    Jak říkám, do mixéru se dá naházet prakticky cokoli - klidně i mrkev, já pravidelně dávám muškátový oříšek nebo kardamon, pak samozřejmě jakékoli ovoce (mám ráda mango společně s nektarinkou a hruškou), nebo matcha tea. A jak normálně nesnáším mražené jahody, tak ve smoothies jsou super (dokonce lepší než čerstvé).

                    Takže hlavně se nebát a experimentovat. Já se držím hesla: "Když tam dávám samé dobré věci, tak to přece musí být dobré!" Jistě, Pejsek s Kočičkou se k dortu postavili stejně, to byl ale trochu jiný případ, buřty vám tam neradím dávat ;-)

                    Dobrou chuť!

                    Lucie

                    pondělí 5. května 2014

                    Základní zelené smoothies

                    V poslední době jsem se naučila snídat smoothies, nebo chcete-li mléčné koktejly s ovocem či zeleninou. Nejčastěji si dělám asi tento zelený, který je naprostá klasika a znají ho nejspíš všichni, kteří ke smoothies kdy přičuchli. Nicméně i tak se s vámi musím o naprosto jednoduchý recept podělit.

                    Co budeme potřebovat: (1porce)
                    • 1 banán
                    • hrst baby špenátu
                    • mléko či sojové mléjo (já miluju čokoládové), ale může být i například ovocný džus
                    • případně sladidlo - cukr, panela či med
                    • stolní či tyčový mixér

                    Postup:
                    1. Hrst špenátu opláchneme ve vodě a vložíme do mixéru.

                    2. Oloupeme banán, nakrájíme (nebo natrháme) ho na menší kousky a vložíme ke špenátu.

                    3. Pokud chceme, tak osladíme. Pokud je ale banán zralejší, tak není třeba.

                    4. Zalijeme mlékem a pořádně umixujeme. Je třeba mixovat docela dlouho, aby nám nezůstaly příliš velké kousky špenátu, špatně se to pak pije.

                    Baby špenát se dá samozřejmě nahradit i jinou zeleninou - klidně zelím, brokolicí, čímkoli. A pokud nedůvěřujete kombinaci banán-špenát, tak se opravdu není čeho bát. Chutná to výborně. (Říkám já, která klasický vařený špenát nesnáším.)

                    pondělí 10. března 2014

                    Pastýřský koláč, aneb Pohlreich u mě v kuchyni

                    A máme tu další díl "pečení trochu jinak", aneb opět jsem vařila. Tedy pekla, ale něco jiného než buchty, dorty či muffiny... 

                    Na tento recept jsem přišla náhodou - byl před poměrně dlouhou dobou v InterSparu na kartičce jako tip od šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha, jak uvařit levně po dva lidi. Nedávno jsem si dělala pořádek v receptech a znovu jsem ho objevila. A tak proč ne, řekla jsem si, klidně ho zkusím...



                    A dopadlo to na výbornou. Pochutnali jsme si s Danem oba, je to relativně nenáročné a ani nejsou potřeba nějaké extra suroviny. Takže pro mě ideální oběd...


                    Co budeme potřebovat:

                    (recept je pro 2 osoby/4 osoby)
                    • 1 mrkev / 2 mrkve
                    • 1 cibule / 2 cibule 
                    • 300 g brambor / 500g brambor  
                    • 300 g mletého hovězí masa / 500g mletého masa
                    • 2 lžíce másla / 3-4 lžíce másla
                    • 1-2 lžíce čerstvého tymián (ale může být i sušený) 
                    • 1 plechovka krájených rajčat
                    •  1/2 hrnku mléka 
                    • 20 g parmezánu / 40g parmezánu nebo jiného podobného sýra
                    • olej



                    Postup:

                    1. Nadrobno si nakrájíme cibuli a nahrubo nastrouháme mrkev. V kastrole rozehřejeme olej, přidáme cibuli a osmažíme ji do lehkého zezlátnutí, asi 7 minut. 




                    2. Do kastrolu přidáme maso a dál smažíme, dokud maso nezhnědne a nebude sypké. Přisypeme mrkev a tymián. Směs osolíme a opepříme a zalijeme krájenými rajčaty. Přiklopíme pokličkou a dusíme při mírné teplotě asi 20 minut.



                    3. Mezitím si oloupeme brambory a uvaříme je v osolené vodě do měkka. Já je vždy pokrájím na kostičky a pak dávám vařit, jsou pak rychleji hotové.

                    4. Vodu slijeme, k bramborám přidáme máslo a "rozžďoucháme" je. Zalijeme ohřátým mlékem a vymícháme hladkou kaši. Je lepší dát méně mléka a pak případně dolít než mít kaši moc tekutou. Můžeme použít i ruční mixér. Do kaše vmícháme nastrouhaný parmazán. Pokud na něj zapomenete, dá se nasypat i navrch.


                    5. Troubu si necháme předehřát na 190°C. Zapékací mísu vytřeme máslem a na dno rozprostřeme podušené maso. Na maso pak navršíme bramborovou kaši.

                    6. Vidličkou kaši urovnáme. Podle originálního receptu vidličkou vytvoříme ozdobné špičky. To mě ale nešlo, tak jsem ji jen tak "načechrala".


                    7. Kaši poklademe kousky zbylého másla, posypeme ještě troškou tymiánu a vložíme péct do trouby asi na 50 minut, nebo dokud špičky kaše nezezlátnou.



                    No a je to strašně dobré, co si budeme povídat... :-)



                    TIP: Na půl kila masa bychom teoreticky mohli dát i dvě plechovky rajčat. Mě se ale osvědčilo zůstat u jedné. Není to totiž pak tolik tekuté, jako když je 300g masa a jedna plechovka. Rajčata tam sice nejsou tolik cítit, i tak je to ale výborné.

                    Vyzkoušíte pastýřský koláč? Dejte mi dyžtak vědět, jak vám chutnal!

                    Dobrou chuť!

                    Lucie

                    neděle 9. března 2014

                    "Kinder" mléčný řez, aneb bezlepková lahoda

                    To jsem se takhle toulala po internetu a hledala recept na něco úplně jiného, až jsem narazila na Kopeček... A moc se mi tam zalíbilo. Nejen, že tam paní Monča má skvělé recepty, líbí se mi i celé její rodina a jejich život. Navíc to jsou keškaři, takže kolegové, a o to se mi tam líbí víc :-)



                     No a mezi kopečkovými recepty jsem našla i tento na mléčný řez, na který nepotřebujete mouku, takže je bezlepkový. Prakticky okamžitě jsem ho musela vyzkoušet (aneb: Dane, nutně potřebuju koupit tvaroh a smetanu, zajdeš mi tam, viď?) :-) No a co si budeme povídat, je vážně skvělý, lahodný a tak strašně moc kakaový, že bych ho nejradši snědla celý sama!



                    Takže tímto děkuju Kopečekovým za úžasný recept, který se stane mojí stálicí. No a abyste nepřišli zkrátka, mám ho tu pro vás i se záplavou fotek z mého kuchtění.


                    Co budeme potřebovat:

                    • 5 vajec 
                    • 100g cukru
                    • 50g kakaa
                    • 250ml šlehačky (smetana na šlehání)
                    • 250 g tvarohu
                    • moučkový cukr dle chuti - já dala asi tři polévkové lžíce


                    Postup:
                    1. Zapneme troubu a vyhřeje ji na 190°C.

                    2. Zvlášť si vyšleháme žloutky a následně bílky, až vznikne tuhý sníh. Do tohoto sněhu nejdřív vešleháme cukr a následně pomalu kakao. Jestli ho tam nasypete celé a dáte se do šlehání, tak vám garantuju, že kakao bude rozprášené všude, ale ve sněhu skoro žádné nebude... Přidáme i žloutky a ještě chvilku vše šleháme dohromady.





                    3. Na větší  plech vyložený pečícím papírem opatrně nalijeme těsto a rovnoměrně ho rozetřeme. Poté vložíme do trouby přibližně na 10 minut.




                    4. Mezi tím (a nebo než vychladne piškot) si připravíme krém. Nejdříve vyšleháme šlehačku a do ní postupně přidáme tvaroh a cukr. Pokud vám jako mě poněkud ztekutí, je dobré do ní přidat buď trochu uvařené želatiny, nebo rozpuštěnou heru. Pak jsem krém na pár hodin nechala zchladit.


                    5. Vychladlý korpus v polovině rozřízneme, jednu půlku namažeme ztuhlým krémem a přiklopíme druhou půlkou. Pak ještě necháme vychladit a můžeme podávat.





                    Je to prostě neskutečná bašta a už se těším, až pojedu k našim, abych ho upekla i jim. Myslím, že se budou olizovat až za ušima...




                    Já jsem prostě kávičková, takže všechny zákusky a dortíky prostě musím mít ke kávě...



                    A co vám, chutná?


                    Lucie