Banánovo-jogurtové muffiny s čokoládou

Tento recept je jedním z mých neoblíbenějších a nejčastěji používaných receptů na muffiny. Je jedním slovem dokonalý. Muffiny jsou vláčné, "vlhké" (tedy nejsou suché a v krku nedrhnou) a vždycky mají úspěch. Pokaždé se po nich zapráší a můžu péct znovu...

Taky proto uváděné množství není vhodné pro lidi, kteří mají muffinový plech na dvanáct kousků a víc dělat nechtějí. To si to rovnou vydělte dvěma, nebo holt budete mít vážně VELKÉ muffiny. Mě to vystačí většinou na +- pětadvacet kusů. Mám radši, když jsou muffiny menší a jen na pár soust, než když to jsou obří hroudy čehosi. Takže tak.

Co budeme potřebovat:

• hrnek a půl hladké mouky
• tři čtvrtě hrnku cukru
• 1 vanilkový cukr
• 1 PRDOPEČ (= prášek do pečiva)
• 1/2 balíčku jedlé sody
• dvě vejce
• 125 g másla nebo hery (s máslem je lepší, ale tentokrát jsem ho doma tolik neměla)
• kelímek bílého jogurtu
• špetka soli
• větší banán
• 1/2 tabulky čokolády na vaření

Postup:

1. Do mísy si prosijeme mouku a přidáme všechny "suché" ingredience kromě cukru. Přiznám se ale, že někdy jsem na prosívání líná, a tak ji tam prostě jen hodím. Dělá se to snad kvůli hrudkám a někde jsem i četla, že pak jsou muffiny nadýchanější, ale osobně jsem žádný rozdíl nezaznamenala...
2. V jiné míse smícháme vajíčka, rozpuštěné máslo nebo heru, cukr, jogurt a rozmačkaný banán.

Banán musíme rozmačkat důkladně, aby v něm nebyly příliš velké hrudky.

3. "Morkou" směs přidáme do sypké a smícháme. Pokud je těsto příliš hutné, můžeme zředit troškou mléka. K promíchání můžeme použít i ruční šlehač.

4. Čokoládu pokrájíme na kousky (strouhání je sice jednodušší, ale naprosto kontraproduktivní - všude je z toho hrozný bordel a z čokolády je kaše) a přidáme k těstu. Nyní už šlehač použít nemůžeme, a tak promícháme jen lžící nebo vařečkou.

5. Vzniklou tekutou směsí plníme košíčky, které dáme do trouby vyhřáté na přibližně 220°C.  Používám silikonové i papírové košíčky, protože mám ráda, když se dají za co chytit a není to jen kus buchty. No a papírové samotné dělají při pečení neplechu (nedrží tvar). Navíc po vytažení můžu ty silikonové rychle vyklepnout a plnit znovu - ačkoli jich mám opravdu hodně, na jednu várku to nestačí :-)

6. Já je v naší troubě peču asi 20 minut, ale záleží přístroj od přístroje. Hotové jsou, když vyběhnou pěkné "čepičky", těsto je na povrchu hnědo-zlaté a když se do muffinu zapíchne špejle, není na ní tekuté těsto.

7. Podáváme podle chuti. Ale pozor, třeba u nás mají zvláštní schopnosti - mizí rovnou z plechu ještě horké :-)

TIP: Platí stejné pravidlo, jako u čokoládových muffinů - prvních deset minut pečení troubu vůbec neotvírejte, aby hezky vyběhli.
Muffiny se dají i zdobit různým sypáním a podobně, ale je to spíš jen pro efekt - jsou chuťově skvělé i bez toho.

Jak Vám tyto muffiny chutnaly? Máte nějaký jiný oblíbený recept?

Dobrou chuť!

Lucie

Medové perníčky podle Anetčiny babičky

Trochu krkolomný název, já vím. Ale tento recept jsem dostala loni od kamarádky Anetky. A ta ho má zase (jak jinak než) od svojí babičky. Jenže tohle nejsou obyčejné perníčky, jsou naprosto geniální. Ale v čem že jsou tak výjimečné? Jsou úžasně měkké už den po upečení! No vážně, nekecám! Nemusí měsíc zůstat v chladu, aby nebyly tvrdé. Prostě upečete a může se hodovat.

Já je letos pekla na Mikuláše. Tedy vlastně den předem, abych je večer mohla dát do pytlíčků jako nadílku pro spolubydlící. A protože jich byla hromada, dostali malého Mikuláše i kamarádi, co přišli večer na poradu ohledně naší šermířské skupiny. A zbylo mi i na svačinu do práce. Celý byt navíc nádherně voněl a navodilo to tu pravou vánoční atmosféru...

Co budeme potřebova:

• 3 vejce + 1 na pomazání
• 220 g cukr moučka
• 4 - 5 lžic medu
• 1 balíček vanilkového cukru
• 60 g másla nebo Hery
• vrchovatá lžička sody bicarbony
• 1,5 až 2 lžičky koření do perníku
• 650 g hladké mouky + něco málo na podsyp

Postup:

1. Postup je naprosto jednoduchý. Smícháme všechny sypké části a promícháme je.

2. Přidáme med, vajíčka a na kostičky nakrájený tuk a dobře prohněteme čistýma rukama.

3. Chvilku trvá než se těsto spojí, ale nakonec se přeci jen povede.

4. Já nechala těsto přes noc v lednici, protože už jsem nestíhala péct, ale může se použít hned.

5. Vál nebo jiný dobře omyvatelný povrch si posypeme hladkou moukou a vyválíme si vždy kus těsta. Placka ale nesmí být moc tenká - pak by perníčky byly tvrdé. Ideální je, když má na výšku tak 3 milimetry.

6. Vykrajujeme perníčky a pokládáme je na plech s pečícím papírem.

8. Dáme do trouby přibližně na 170°C.

9. Když perníčky začnou hnědnout, plech vyndáme a pomašlujeme je rozšlehaným vajíčkem. Díky tomu budou krásně lesklé. Pak je na chvilku vložíme zpátky do trouby.

10. Potřít vajíčkem se můžou už před začátkem pečení, ale to by pak jejich "opálení" nebylo rovnoměrné a dělalo by mapy.

Vlevo perníček potřeny vajíčkem před začátkem pečení, vpravo až když zezlátl.

11. Když vajíčko přestane být žluté a zprůhlední, můžeme je vyndat a začít si pochutnávat.

Jak jsem psala - tento recept je prověřený, skvělý a jednoduchý. Perníčky byly výborné. V tuhle chvíli jich zbylo už jen pár v nadílkových pytlíčcích, ty "plonkové" nemilosrdně padly... :-)

Navíc jich bylo skutečně hodně - z jedné várky jsem vrchovatě naplnila největší misku, co mám doma. A to už jich pár bylo snědených mnou nebo přítelem...

Doufám, že recept vyzkoušíte a dáte vědět, jak se Vám perníčky povedly.